DOV - Dědičné oční vady

Autor: MVDr. Jiří Beránek

V posledních několika letech se zájem chovatelů a chovatelských klubů obrací stále více na problematiku zdraví a dědičnosti zdraví psů. Vizitka zdravého jedince a chovu, nezatíženého dědičnými onemocněními, se stává prestižní záležitostí.

Veterinární lékaři, specializující se na ortopedii, ve spolupráci s chovatelskou veřejností postupně vytvořili systém kontroly a prevence plemenitby před exploatací pohybovými potížemi DKK (dysplazie kloubu kyčelního) a případně DKL (dysplazie kloubu loketního). Stejně tak je metodicky rozpracován a u řady plemen již v praxi aplikován diagnostický a zároveň ozdravný program dědičných očních vad. Jde o celou škálu posloupných vyšetření, která hodnotí nejen vlastní bulbus, ale nejdříve polohu a stav očních víček, uložení řas, činnost slzného aparátu a stav spojivky. Dále se pak pátrá po vadách rohovky a duhovky, u některých plemen se posuzuje tlak nitrooční tekutiny. Důležitá je kontrola polohy a transparence čočky i stavu sklivce. Bonbónkem na závěr je důkladné vyšetření očního pozadí, tedy sítnice a optického disku. Výsledky tohoto důkladného vyšetření jsou zaznamenány do protokolu. Jako doklad o tomto vyšetření obdrží majitel na některých pracovištích navíc fotodokumentaci té části oka, která se u daného plemena nejvíce sleduje pro predispoziční výskyt defektů, nebo dokument změny, která byla na bulbu diagnostikována. Ten pak slouží zejména jako objektivní doklad a informace pro majitele o výsledku vyšetření, ale také případně k možnosti posouzení dynamiky vývoje změny, protože celá řada onemocnění prodělává v závislosti na věku určitý vývoj a pro správnou a přesnou diagnostiku jsou to velmi cenné informace pro posuzujícího lékaře. Fotodokumentace je také cennou pomůckou při předávání si zkušeností mezi jednotlivými posuzovateli a také při kvalifikování tzv. sporných případů.

Zmíněný protokol je předepsán ECVO (European College of Veterinary Ophthalmologists) a na jeho používání vždy v dvojjazyčné verzi (národní a anglická) a na propracování se podíleli přední evropští oftalmologové s zástupci národních chovatelských klubů. Najdete na něm nejen data posuzovaného zvířete včetně jeho identifikace, nacionálie majitele, ale zejména dokonale popsaný výsledek podrobného vyšetření obou očí a adnex (víček a orgánů k očím přidružených).

V spodní části je řada geneticky fixovaných onemocnění, u nichž je označen rezultát vyšetření s následujícími možnými variantami:

  • A. Prostý specifických znaků DOV
  • B. Nejasný - zvíře vykazuje změny, ne však specifické pro dané onemocnění
  • C. Není prostý - nacházíme specifické změny pro dané onemocnění
  • D. Není dočasně prostý - zvíře vykazuje menší specifické změny, diagnózu potvrdí další rozvoj onemocnění, doporučujeme opakované vyšetření nejdříve za 6 měsíců.

V dolním levém rohu pak je vyznačeno pracoviště, které vyšetření provádělo. Tento protokol je schválen Komorou veterinárních lékařů ČR a v České republice jej používá skupina veterinárních lékařů, specializujících se na posuzování DOV, jejíž členové byli řádně přezkoušeni za přítomnosti vedoucího představitele ECVO prof. Bernharda Spiesse a jsou oprávněni k certifikování zvířat v oblasti geneticky přenosných vad. Předsedou skupiny je MVDr. Jiří Beránek (Pardubice), členy MVDr. Petr Staňa (Ostrava), MVDr. Petr Raušer (Brno) a MVDr. Pavla Trnková (Brno). Ti se podílejí na vytváření selekčních programů pro jednotlivé chovatelské kluby ČMKU a jsou u zrodu systémového vyšetřování predisponovaných plemen. Tak, aby bylo vyšetření přístupno co největšímu množství chovatelů, bude probíhat průběžně certifikování i dalších lékařů, specializujících se na oftalmologii. Snaha pokrýt regionálně republiku vyúsťuje i v možnost provádění těchto vyšetření i na velkých výstavách, svodech a klubových akcích, pokud k tomu v místě budou vytvořeny náležité podmínky.

Tzv. plemenná predispozice znamená, že každé plemeno je postiženo jiným dědičným očním onemocněním jak po stránce lokalizace, tak po stránce věku. V praxi to znamená, že vyšetřující lékař, specialista na dědičné oční choroby, musí znát zatížení jednotlivých plemen, tedy jaké vady se u nich vyskytují, ale také v jakém věku. Řada vad je na stáří jedince značně závislá. Např. vyšetřujeme-li šeltie či kolie na CEA - anomálie oka kolií, musíme je vyšetřit do stáří 6-8 týdnů. Pokud to neprovedeme u takto malých štěňat, obraz se ve vyšším věku postupně mění a diagnostika není objektivní. Také nejznámější postižení sítnice, progresivní retinální atrofie - PRA, lze pozorovat s nástupem klinických změn u různých plemen v různém věku. Tuto problematiku plemenné predispozice sleduje neprofitární organizace CERF (Canine Eye Registry Foundation), která od roku 1974 mapuje výskyt geneticky fixovaných očních onemocnění u jednotlivých plemen a jejich nástup v závislosti na věku jedince. Také v Evropě se konají pravidelná setkání představitelů chovatelů, tedy Kennel klubů a zástupců oftalmologických škol. Jedno takové proběhlo letos v únoru v švédském Stockholmu a na programu bylo i ujednocení právě systému genetické prevence očních vad. Na základě těchto informací jsou vytipovávána plemena, predisponovaná pro výskyt dědičných očních vad a s chovateli jsou konzultovány tzv. selekční programy. Podle výskytu onemocnění je v nich jasně řečeno, jaká je incidence vady v daném plemeni, jak ji lze diagnostikovat, v jakém stáří vyšetřovat a jak často lze doporučit sledovat její vývoj.

Článek převzat a zkrácen z webu VETERINA-INFO

uživatelský obsah - vždy jako první článek!!!

---odkaz na všechny novinky---

---obrázky v záhlaví---

Aktuality